Vaše průvodkyně po Paříži v kovidové karanténě nejen ráda chodí, ale také ráda ochutnává. Z lednového mandlového „tlustého“ koláče, kterých jsem ochutnala pět, plynule přecházím na únorové též nedietní palačinky. Jak souvisí s únorem? Slaví se tu totiž Hromnice.
Na Hromnice o hodinu více, zní jedna z nejznámějších lidových pranostik. Na Hromnice se v Česku též sklízí betlémy a odstrojuje stromeček.
Z křesťanských tradic vychází svěcení svíček, takzvaných „hromniček“, jež sloužily jako ochrana před bouří. Svěcení svící připomíná 40. den od zrození Ježíše, a je v křesťanském kalendáři označeno jako den „uvedení Páně do chrámu“ či „očištění Panny Marie“. Podle židovských tradic byla žena 40 dní po porodu nečistá, a tak zasvěcení nejstaršího syna Bohu připadá právě na 2. února.
Zatímco u nás Hromnice neslavíme, ve Francii je tento svátek velmi oblíbený.
Nazývá se rovněž podle svící „Chandeleur“ a připomenou vám jej hlavně děti. Právě tento den se totiž ve Francii připravují tenoučké sladké palačinky – crêpes.
Tato tradice souvisí jak s procesím svěcení svící, tak i s kulatým symbolem slunce a světla, které symbolizuje blížící se konec zimy.
Příprava crêpes v tento den s sebou nese spoustu doporučení k jejich přípavě.
Vězte tedy, že první palačinku je třeba na pánvi pravou rukou co nejčastěji obrátit či vyhodit, aby se předešlo špatnému osudu. V levé ruce pak musíte držet minci, aby se na vás lepilo štěstí i peníze.
A zatímco u nás v Česku vedou palačinky s marmeládou nebo nutelou, ve Francii si děti často dávají crêpe pouze s krupicovým cukrem. Mojí favoritkou je palačinka se slaným máslovým karamelem a ujišťuji vás, že kdo jednou zkusí, tak si slaný karamel neboli „caramel au beurre salé“ zamiluje.
Takže ač je zima zatím v plném proudu, udělejte si v teple domova hromadu palačinek, a přejte si, ať se naplní i pranostika: Na Hromnice, zimy polovice. A s kovidem šlus:-)
Dobré pochutnání.
